MnO tAk,TaKy wÝbĚr RůZnmÝcH hEr..jE jICh Tam tAkY mOC a MáTe TaM Na WýBěR jAkO SpOrToWnÍ,PlOšInOWKY a TaK.....
Červen 2008
Jo NĚjAkÝ sKlaDiŠtĚ
13. června 2008 v 8:34 | TeresQua | MajiNkÝ hRy JeN tAgtAq tAdY jE wÍc TěCh HeR....StAčÍ cLiCknOuT a WyBrAt Si....hEh....
PePíK
13. června 2008 v 8:32 | TeresQua | MajiNkÝ hRy JeN tAgTaQ TaDy MáTe PePíKA ..To Je TEn ChYtRý KoPl..DoCelA sLuŠnÝ kECy..tAk Si S nÍm pOwÍdEjtE....Jo AQ jEštĚ MáTe MyLý UpOzOrNěNí...... :UPOZORNĚNÍ: Konverzace s Pepou může obsahovat neslušné ci vulgární texty, které by mohly nekteré osoby pohoršovat.
Veškeré informace, které během rozhovoru prozradíte, mohou být vyzrazeny dalším osobám !
Veškeré informace, které během rozhovoru prozradíte, mohou být vyzrazeny dalším osobám !

rEsIdEnT eWiL
12. června 2008 v 10:42 | TeresQua | Horroryyyyyyy-FilmySpolečnost Umbrella má obrovskou vědeckou základnu zvanou Hnízdo - obrovské podzemní město postavené do tvaru vosího hnízda - ve kterém se dělají pokusy nejrůznějších extrémě nebezpečných chemických látek. V Hnízdě dojde k bezpečnostnímu incidentu, kdy z jedné ampulky unikne extrémě nebezpečná látka způsobující oživování mrtvých. Počítačový systém celé město uzavře a nepustí nikoho ani dovnitř ani ven. Do Hnízda je vysláno speciální komando, aby zjistilo, co se stalo a dalo věci dopořádku.
Děj je velmi jednoduchý, více méně se drží své předlohy v počítačové hře, ale nijak neskrývá i inspiraci v jiných filmech. Fanoušci herní předlohy však nejsou spokojěni s jeho atmosférou, která prý kvalit herní předlohy nedosahuje.
V Resident Evil dominují hned dvě ženské postavy. Sympatická Milla Jovovich v hlavní roli postupně odhazuje stále více ze svého úboru a ke konci filmu překvapivě ukáže i něco víc. Michelle Rodriguez je zase v roli drsňačky ze superelitního komanda.
Film je, stejně jako hra, založen především na akci, která bohužel příliš převažuje nad hororovými prvky. Jako doplněk je k vidění spousta zbraní a zombíků, krve ani tolik ne. Akční scény jsou poměrně efektně prokládány zpomalováním nejrychlejších záběrů.
Celý Resident Evil doprovází možná až moc hlasitá, ale dobře vybraná hudba (Marilyn Manson), která z celého ne příliš složitého filmu dělá jeden dlouhý akční videoklip.
Konec filmu je pak překvapivě povedený, zcela otevřený a předem připravený tak, aby se na děj dalo bez problémů navázat... Apokalypsou. Digitální příšera v závěru je bohužel slabší

O filmu:
Velká Británie / Německo / Francie, 2002, 100 min
Režie: Paul W.S. Anderson
V hlavníh rolích: Milla Jovovich, Michelle Rodriguez, Eric Mabius, Colin Salmon, Heike Makatsch, Jason Isaacs
Režie: Paul W.S. Anderson
V hlavníh rolích: Milla Jovovich, Michelle Rodriguez, Eric Mabius, Colin Salmon, Heike Makatsch, Jason Isaacs
ReSiDeNT eWIl 2-ApOKaLYPsA
12. června 2008 v 10:41 | TeresQua | Horroryyyyyyy-FilmyInfekce z podzemní laboratoře se dostala na zemský povrch a nakazila většinu obyvatel ve městě. Děj druhého dílu se tedy z podzemního Úlu přesouvá na zemský povrch. Od této chvíle je film z velké části tvořen standardní šablonou filmů na bázi noc oživlých mrtvol. Mrtvoly vlivem speciálního viru ožívají a koho kousnou, ten se stane jedním znich. Zabít se dají pouze zásahem do hlavy. Od tohoto standardního zombie scénáře se film občas odchyluje jen díky scénám, které vznikly posazení celého děje do prostředí korporace Umbrella. Tím vzniká pár zajímavých zápletek, které vůbec nejsou špatné, ale film bohužel stojí pouze na nich.
Zbylé pasáže se omezují na masové vyvražďování zombíků, což je sice pěkné, ale v současné době již bohužel vyčerpané téma. Pokud se na to ale díváte jako na oddechový film, nepopírám, že to může být zábava. Akčním scénám vévodí Milla Jovovich, která má díky genetické úpravě od Umbrelly značně vylepšené fyzické vlastnosti a její postava by se dala charakterizovat jako sexy stroj na zabíjení zombie. Bohužel v Apokalypse již nedostala tolik prostoru jako v jedničce.
Ve snaze zabránit rozšíření viru uzavírá společnost Umbrella město a nikoho nepustí ani dovnitř ani ven. Jelikož není k nalezení žádné uspokojivé řešení, jsou připraveni město zlikvidovat jadernou zbraní. Pár živých, ktřeří ve městě zůstali, musí bojovat o svůj život a hlavně se včas z města dostat. Aby to neměli tak jednoduché, Umbrella spouští program Nemesis, což je geneticky upravený Matt, který spolu s Alicí přežil katastrofu z prvního dílu Resident Evil, a ze kterého je nyní vraždící mutant.
V závěru filmu dojde nakonec k překvapivému zvratu a Alice končí, stejně jako v prvním dílu, v zajetí laboratoří korporace Umbrella. Že by zase prostor pro další pokračování?
O filmu:
Velká Británie / Francie / Německo, 2004, 93 min
Oficiání web: Resident Evil: Apocalypse
Režie: Alexander Witt
V hlavních rolích: Milla Jovovich, Jared Harris, Thomas Kretschmann, Mike Epps, Eric Mabius
Oficiání web: Resident Evil: Apocalypse
Režie: Alexander Witt
V hlavních rolích: Milla Jovovich, Jared Harris, Thomas Kretschmann, Mike Epps, Eric Mabius
3:15 zEmřEš
12. června 2008 v 10:39 | TeresQua | Horroryyyyyyy-FilmyNově příchozí rodinka se tím nijak neznepokojuje a vidina pěkného bydlení za rozumnou cenu je zaslepuje i po té, co se jim začínají dít neobvyklé věci. Na každého člena rodiny působí duchové jinak. Nejmladší dcera vidí holčičku, která je již rok mrtvá a co víc, povídá si s ní. K tomu bez váhání uposlechne, co jí duch řekne. Nejprve vleze bez dovolení na motorový člun, když jí ale musí George a Kathy sundavat ze střechy, přičemž sami málem spadnou, začínají mít starost o její duševní zdraví.
Do toho se přidávají rodinné problémy. George není otcem Kathyných dětí a ty si na něho stále nemohou zvyknout a chovají se k němu odměřeně. Starý dům navíc zasáhne George ze všech nejvíc - duchové mu našeptávají, aby chytil a zabil svoji rodinu (doslova "Catch them and kill them")...
Na první pohled jde o velmi fousatý námět - starý dům, noví nájemníci, stará tragická událost a duchové. Jde o mnohokrát zpracované téma, což dává filmu automaticky béčkovou nálepku. Rozhodně však nejde o primitivní film založený na lekačkách a otřepaných frázích. I když je námět ohraný, zpracování je zajímavé a musím přiznat, že jsem se docela bál, což je zřejmě hlavní účel hororu.
Další strach se tvůrci snaží nahnat faktem, že je film natočen podle skutečné události, ke které prý došlo v městečku Amityville na Long Islandu v roce 1974. Odtud i anglický název filmu Amityville Horror. Naopak český název 3:15 zemřeš je trochu zavádějící, protože ve 3:15 nikdo nezemře. V celém filmu vlastně nikdo nezemře, když nepočítáme psa. Ve 3:15 se pouze začínají probouzet duchové našeptávači.
A závěr? Netuctově zpracovaný tuctový hororový námět.
O filmu:
3:15 zemřeš
USA, 2005, 90 min
Oficiání web: Amityville Horror
Režie: Andrew Douglas
V hlavních rolích: Ryan Reynolds, Melissa George, Jimmy Bennett, Jesse James, Philip Baker Hall
USA, 2005, 90 min
Oficiání web: Amityville Horror
Režie: Andrew Douglas
V hlavních rolích: Ryan Reynolds, Melissa George, Jimmy Bennett, Jesse James, Philip Baker Hall
DůM WoSkOwýcH fiGuríN
12. června 2008 v 10:37 | TeresQua | Horroryyyyyyy-FilmyPartička teenagerů jede na fotbalový zápas, ale zabloudí a uvíznou kdesi v lese, kde jsou nuceni přespat. Jak se tak snaží nelézt cestu zpět na hlavní silnici a zjistit, kde vlastně jsou, každý z nich se postupně dostane k Domu voskových figurín. Jak záhy zjistí, v tomto domě je vše z vosku a to nejen figuríny, ale i nábytek, veškeré vybavení a naposledy i zdi. Zkrátka House of Vax je z vosku celý.
Hned tady musím filmu vytknout, že od začátku nápadně připomíná Texaský masakr motorovou pilou a také trochu Jeepers Creepers. Zkrátka béčkový horor podle šablony :-) Hereckému obsazení vévodí především Elisha Cuthbert (Sexbomba od vedle), dále pak Paris Hilton. Ostatní role byly obsazeny méně známými herci.
Zápletka je od začátku tak průhledná, že ji prokouknete během prvních minut. Městečko, ve kterém se Dům voskových figurín nachází, je totiž celé velmi podivné. Divný je i kostel, smuteční obřad, který v něm právě probíhá, pozůstalí atd., ale to hrdinové filmu, na rozdíl od diváků, neprokouknou a tak se postupně stávají oběťmi dvou, resp. tří, psychopatických bratrů, kteří toto městečko celé ovládají, aniž by o tom měl někdo sebemenší tušení. Likvidace lidí, kteří do městečka zabloudí, je skutečně brutální a vždy končí zalitím těla oběti do vosku (ať už za živa nebo po smrti), které se pak stává jednou z figurín ve voskovém městečku.
Narážka na existenci posledního bratra, na konci filmu, je už opravdu jen pro pomalejší diváky, protože všichni ostatní to vědí od začátku. Za zmínku stojí závěrečná scéna, kdy se celý voskový dům ocitne v plamenech. Ve skutečnosti by to asi vypadalo jinak, ale i tak to bylo působivé. Ačkoliv mám Dark Castle Entertainment rád a je tady pár zajímavých momentů, Dům voskových figurín, bohužel, patří k tomu slabšímu, co vytvořili. Snad to příště bude lepší.
O filmu:
Dům voskových figurín
Austrálie / USA, 2005, 113 min
Oficiání web: House of Wax
Režie: Jaume Collet-Serra
V hlavních rolích: Elisha Cuthbert, Jared Padalecki, Jon Abrahams, Paris Hilton, Chad Michael Murray, Brian Van Holt
Austrálie / USA, 2005, 113 min
Oficiání web: House of Wax
Režie: Jaume Collet-Serra
V hlavních rolích: Elisha Cuthbert, Jared Padalecki, Jon Abrahams, Paris Hilton, Chad Michael Murray, Brian Van Holt
Boj
12. června 2008 v 8:42 | TeresQua | Horroryyyyyyy-PříběhyPrvní co jsem udělal když se ten šmejd přede mnou vynořil z křoví bylo že jsem se málem podělal. Nic tak odpornýho už jsem fakt dlouho neviděl - kousky masa odloupnutý z jeho kostry se okolo něj svíjely jako klubko nasranejch hadů. Každej z nich měl na konci kostěnej zakrvácenej odpornej a neuvěřitelně ostrej bodec. Ruce měl vytvarovaný do dvou velkejch seker a z jeho zubatý držky se na mě linul odpornej hnilobnej smrad.
Pak sem na něj vystřelil. Z obou pistolí najednou. Celou dobu nebylo absolutně nic slyšet, ale to neznamená, že se nic nestalo. Jedna z kulek mu vletěla do tlamy a na opačné straně způsobil gejzír toho, co mu kolovalo v žilách menší ekologickou katastrofu. Pokud tohle přežiju, tak mě za ty rozežraný stromy stejně asi zabijou ekologisti.
Druhá kulka neškodně prolétla prostorem, kde by měl za normálních okolností střeva. Podle toho smradu hádám, že ty se mu posunuly asi o půl metru vejš.
Rychlost jeho reakce mě překvapila. To byla z mojí strany chyba. Asi tucet z těch jeho "hadů" se mi vymrštilo proti obličeji a jak jsem jim nastavil ruku ve snaze uchránit si oči, zhruba v lokti mi jednou z těch jeho seker uťal. Říká se, že rány od opravdu ostrejch předmětů díky šoku nebolej. Ta sekera asi nebyla dost ostrá. Z mého fungl nového pahýlu se kouřilo a já jsem šílel bolestí. Odskočil jsem od toho "tvora" co nejdál to jen šlo, ještě v letu přepnul svůj poslední Glock na automatiku a zmáčknul spoušť. Něco málo ze zbytku zásobníku ho trefilo a odhodilo kousek zpět. Rozběhl jsem se ven z lesa, pryč od tý jeho zříceniny. Napadlo mě, že se mu třeba nebude chtít mě honit a nechá mě jít. Vzápětí jsem si ale uvědomil, že to je taková blbost až tomu ani sám nevěřím.
Došlo mi, že se musim dostat k autu. "Někam se ztratim, zregeneruju si tu ruku a zejtra ho přídu dorazit," blesklo mi hlavou. Už z dálky mi ale bylo jasný, že tudy cesta nevede - auto, nebo spíš jeho zbytky právě plnily okolí zápachem hořícího čalounění a pneumatik. Aniž bych se k přece jenom ještě hořícímu vraku nějak extra přibližoval jsem prohledal okolí, následovala chvilka soustředění a bylo zase slyšet normálně. Pohlédl jsem na hodinky, které právě vydali decentní "píp", čímž chtěly naznačit, že bude do hodiny svítat a zjistil, že jediný místo, kam se tak ještě před úsvitem dostanu je nedaleká rozestavěná vilka. Rozběhl jsem se tedy příkopem směrem k staveništi a za běhu jednou rukou dobil pistoli. To byl z mojí strany docela slušnej výkon.
Když jsem se k vilce dostal, zbývalo do prvních ranních paprsků asi čtvrt hodiny. Zamířil jsem tedy rovnou do podzemních prostor čili do sklepa - ne sice úplně dostavěného, ale před sluncem určitě chráněného. Jakmile jsem ale vstoupil, bylo mi jasný, že i tohle je z mý strany totálně podělaný - napřed mě do nosu praštil strašnej smrad (asi jako když má někdo střeva v krku) a vzápětí potom lopata. Ačkoliv jsem něco podobného čekal a lopatu pahýlem levé ruky vychýlil, stejně to byla docela šlupka. Ještě v pádu jsem vystřelil. Ne že bych něco trefil, ale v záblesku výstřelu mě zaujalo několik věcí.
Abych odvrátil jeho pozornost, vyprázdnil jsem do něj půlku zásobníku a popadl nedaleko ležící svítilnu. Halogenovou. Její i pro mě poměrně dost oslňující světlo muselo být pro jeho citlivé oči jako rána nožem. Odhodil jsem tedy svítilnu a znovu popadl nyní na zemi ležící pistoli, vyšvihl se na nohy a vrazil mu ještě horkou hlaveň mezi čelisti. Opět jsem vystřelil.
To co se stalo mě docela překvapilo. Najednou se jaksi celej roztekl a kulky z mojí pistole pouze rozryly okolní zemi a zařízení. Až teď jsem si všimnul velkýho pytle v rohu. Byla na něm lebka se zkříženými hnáty. Co by asi tak zedníci potřebovali životu nebezpečnýho? Nehašený vápno! Přeskočil jsem tu nervózní kaluž, ze který se začal znovu tvarovat ten bastard (asi moc koukám na televizi, ale vzpomněl sem si na Terminátora dvojku), svojí poslední rukou popad ten pytel a hodil ho na něj. Z pytle se zakouřilo, prolétl jím naskrz a ještě než dopadl na protější zeď, tak se rozpadl. Vzduchem se začal vznášet jemný bílý prášek. Rychle jsem se rozběhl po schodech nahoru, pryč od sklepa, který ta potvora teď plnila svým příšerným řevem.
Pohled na první náznaky úsvitu byl asi na dlouho to poslední co sem viděl. Spadl jsem zpátky dolu ze schodů a dole se doklopýtal oslepen do vedlejší místnosti. Teď nejenom že si musím obnovit ruku, ale bodly by i nový fungující oči. Ještě že je listopad a stmívá se brzo. V Německu se dělá až do tmy. Krev zedníků je stejná jako jakákoliv jiná. Jenom doufám, že se probudim dřív než ten frajer vedle. O tom že by byl mrtvej si iluze nedělám.
Pak sem na něj vystřelil. Z obou pistolí najednou. Celou dobu nebylo absolutně nic slyšet, ale to neznamená, že se nic nestalo. Jedna z kulek mu vletěla do tlamy a na opačné straně způsobil gejzír toho, co mu kolovalo v žilách menší ekologickou katastrofu. Pokud tohle přežiju, tak mě za ty rozežraný stromy stejně asi zabijou ekologisti.
Druhá kulka neškodně prolétla prostorem, kde by měl za normálních okolností střeva. Podle toho smradu hádám, že ty se mu posunuly asi o půl metru vejš.
Rychlost jeho reakce mě překvapila. To byla z mojí strany chyba. Asi tucet z těch jeho "hadů" se mi vymrštilo proti obličeji a jak jsem jim nastavil ruku ve snaze uchránit si oči, zhruba v lokti mi jednou z těch jeho seker uťal. Říká se, že rány od opravdu ostrejch předmětů díky šoku nebolej. Ta sekera asi nebyla dost ostrá. Z mého fungl nového pahýlu se kouřilo a já jsem šílel bolestí. Odskočil jsem od toho "tvora" co nejdál to jen šlo, ještě v letu přepnul svůj poslední Glock na automatiku a zmáčknul spoušť. Něco málo ze zbytku zásobníku ho trefilo a odhodilo kousek zpět. Rozběhl jsem se ven z lesa, pryč od tý jeho zříceniny. Napadlo mě, že se mu třeba nebude chtít mě honit a nechá mě jít. Vzápětí jsem si ale uvědomil, že to je taková blbost až tomu ani sám nevěřím.
Došlo mi, že se musim dostat k autu. "Někam se ztratim, zregeneruju si tu ruku a zejtra ho přídu dorazit," blesklo mi hlavou. Už z dálky mi ale bylo jasný, že tudy cesta nevede - auto, nebo spíš jeho zbytky právě plnily okolí zápachem hořícího čalounění a pneumatik. Aniž bych se k přece jenom ještě hořícímu vraku nějak extra přibližoval jsem prohledal okolí, následovala chvilka soustředění a bylo zase slyšet normálně. Pohlédl jsem na hodinky, které právě vydali decentní "píp", čímž chtěly naznačit, že bude do hodiny svítat a zjistil, že jediný místo, kam se tak ještě před úsvitem dostanu je nedaleká rozestavěná vilka. Rozběhl jsem se tedy příkopem směrem k staveništi a za běhu jednou rukou dobil pistoli. To byl z mojí strany docela slušnej výkon.
Když jsem se k vilce dostal, zbývalo do prvních ranních paprsků asi čtvrt hodiny. Zamířil jsem tedy rovnou do podzemních prostor čili do sklepa - ne sice úplně dostavěného, ale před sluncem určitě chráněného. Jakmile jsem ale vstoupil, bylo mi jasný, že i tohle je z mý strany totálně podělaný - napřed mě do nosu praštil strašnej smrad (asi jako když má někdo střeva v krku) a vzápětí potom lopata. Ačkoliv jsem něco podobného čekal a lopatu pahýlem levé ruky vychýlil, stejně to byla docela šlupka. Ještě v pádu jsem vystřelil. Ne že bych něco trefil, ale v záblesku výstřelu mě zaujalo několik věcí.
Abych odvrátil jeho pozornost, vyprázdnil jsem do něj půlku zásobníku a popadl nedaleko ležící svítilnu. Halogenovou. Její i pro mě poměrně dost oslňující světlo muselo být pro jeho citlivé oči jako rána nožem. Odhodil jsem tedy svítilnu a znovu popadl nyní na zemi ležící pistoli, vyšvihl se na nohy a vrazil mu ještě horkou hlaveň mezi čelisti. Opět jsem vystřelil.
To co se stalo mě docela překvapilo. Najednou se jaksi celej roztekl a kulky z mojí pistole pouze rozryly okolní zemi a zařízení. Až teď jsem si všimnul velkýho pytle v rohu. Byla na něm lebka se zkříženými hnáty. Co by asi tak zedníci potřebovali životu nebezpečnýho? Nehašený vápno! Přeskočil jsem tu nervózní kaluž, ze který se začal znovu tvarovat ten bastard (asi moc koukám na televizi, ale vzpomněl sem si na Terminátora dvojku), svojí poslední rukou popad ten pytel a hodil ho na něj. Z pytle se zakouřilo, prolétl jím naskrz a ještě než dopadl na protější zeď, tak se rozpadl. Vzduchem se začal vznášet jemný bílý prášek. Rychle jsem se rozběhl po schodech nahoru, pryč od sklepa, který ta potvora teď plnila svým příšerným řevem.
Pohled na první náznaky úsvitu byl asi na dlouho to poslední co sem viděl. Spadl jsem zpátky dolu ze schodů a dole se doklopýtal oslepen do vedlejší místnosti. Teď nejenom že si musím obnovit ruku, ale bodly by i nový fungující oči. Ještě že je listopad a stmívá se brzo. V Německu se dělá až do tmy. Krev zedníků je stejná jako jakákoliv jiná. Jenom doufám, že se probudim dřív než ten frajer vedle. O tom že by byl mrtvej si iluze nedělám.
Jizwa
12. června 2008 v 8:41 | TeresQua | Horroryyyyyyy-PříběhyPo autonehodě, kterou jsem zažila jako šestiletá, mi na obličeji zůstala ošklivá jizva.Když jsem před nedávnem o půlnoci šla vyvenčit našeho pejska, uviděla jsem na lavičce u břehu řeky ženu.Přátelsky mi pokynula, abych si sedla vedle ní.Viděla jsem, že je překrásná.Obě dvě jsme mlčky pozorovaly hladinu.Najednou její ruka se dotkla mojí jizvy.I když mi to bylo trapné, nikdy jsem se tak dobře necítila.Po chvíli jsem se s ní rozloučila a šla domů.Ve svém pokoji - jsem se náhodou podívala do zrcadla.Moje jizva zmizela!Rozhodla jsem se, že znovu poběžím k řece.Ta žena stále seděla na lavičce, ale přes obličej měla černý šátek.Když jsem k ní přišla, opatrně jsem zvedla šátek a podívala jsem se jí do obličeje.Najednou jsem na jejím čele poznala svou jizvu.Ta žena se na mě usmála a řekla:Buď šťastná...
KOSt
12. června 2008 v 8:40 | TeresQua | Horroryyyyyyy-PříběhyVěřte,nevěřte,ale tento příběh se skutečně stal.Nedaleko Valašských Klobouk bydlel jeden archeolog a ten se zajímal o tajemný hřbitov dinosaurů.Po dlouholetém hledání a pátrání,konečně našli jednu kost.Byla ohromná.Měřila 2 metry.Všichni byli hrozně rádi,že se konečně dostali k výsledku.Jejich radost se ještě zvětšila,když našli další kost.Ta měřila 1,90 metrů.Tu si vzal archeolog domů,aby si ji mohl sám důkladně prozkoumat.Nechal ji ve sklepě ve vitríně. S ním bydleli ještě sužebník,kuchařka manželka a dvě děti.Všichni měli z tohoto objevu velkou radost. Přišla noc. Archeolog i jeho manželka šli spát,ale v noce je najednou probudily zvláštní zvuky.Jako by někdo chodil po schodech a pak po chodbě.Nejdříve si mysleli,že je o třeba jenom služebník nebo třeba kuchařka,ale potom se najednou ozval hrozný křik a najednou ticho.Archeolog rychle vstal a utíkal se podívat,co to bylo.Jak se zděsil když uviděl na zemi ležet služebníka.Okamžitě zavolal policii a záchranku.Ale bylo pozdě.Služebník byl mrtvý,Nikdo však nemohl přijít na příčinu smrti.Další den dělal archeolog pokusy s tou kostí.Byla ovšem nějaká poškrábanější oproti včerejšku.Ale zkoumal.Až přišel k hroznému závěru.Ta kost byla lidská.Bylo to velmi divné,Údajně to bylo pažní kost.Ale takhle velká? To se mu vůbec nezdálo. Když šli večer spát a konečně usnuli.Najednou je opět probudily ty samé zvuky co včera. Archeolog neváhal a rychle vběhl do tmy.Zvuky se začaly ozývat z předsíně. Rychle tam běžel,ale vtom uslyšel zase výkřik a ticho.V předsíni leželo tělo kuchařky.Zavolal policii i záchranku,ale opět bylo pozdě.Kuchařka byla mrtvá. A její příčinu smrti opět nikdo nezjistil.Když archeolog pracoval a zkoumal kost další den,zjistil,že v kosti jsou velmi silné rýhy.Ještě silnější než předchozí dny. Byl večer.Celá rodina šla spát ve velkém strachu.Ale přesto usnuli.Kolem půlnoci je opět vzbudily zvuky.Ty se rychle blížily a najednou utichly.Jako by se nic nestalo.Ale to už ticho přerušil dětský výkřik.Archeolog se svou ženou se zděšení utíkali do dětského pokoje.Jenom doběhli.Uviděli na zemi dítě.Mrtvé dítě.A to druhé se zděšením sedělo na posteli a třáslo se po celém těle.Na zemi ležela kost. Celá od krve.Jenom tam tak ležela. Archeolog ještě tu noc odnesl velkou kost zpět na hřbitov.Od té doby hrozné vraždy zkončily.A archeolog doufá,že ten hřbitov už nikdy nikdo neobjeví...
KostKa
12. června 2008 v 8:40 | TeresQua | Horroryyyyyyy-PříběhyByla jedna dívka která se jmenovala Katka. Měla dvě najlepší kamarádky, které se jmenovaly Markéta a Julie. Rodiče řekli Katce že pojedou někam na oslavu tak si Katka tajně domů pozvala Markétu a Julii, své 2 najlepší kamarádky. Už uplynulo pár hodin a holky se pořád nudily. Katka si jen tak z nudy vzala kostku a házela si s ní. Katka s kostkou hodila a až se zastavila jí chtěla Katka opět vzít do ruky, jenomže než jí stačila vzít kostka se pohla ze 2 na 1. Katka se udivila a zavolala k sobě ostatní holky. Holky to začaly zkoumat jenže v tom uviděla průhlednou uškrcenou postavu. Katka se zděsila, protože ta postava byla Julie. Promnula si oči, ale postava tam už nebyla. Pvěděla to holkám, ale ty řekly že se jí to jenom zdálo. Katka pokračovala v házení s kostkou. Opět se zastavila (ta kostka) a než jí Katka stihla vzít kostka se pohla z 5 na 2. V tom všechny 3 holky uslyšely příšerný zvuk jako když někdo střílí a někdo křičí. Najednou holky uviděly tělo mrtvé tělo. Tělo které mělo vyrvané oči z důlku, vytrhnutý jazyk a rozervanou hruď. Holky se začaly opravdu bát. Katka kostku nechala být a dělala něco jiného. Za hodinu se začaly tak bavit, že na to co se stalo ůplně zapoměly. Najednou si Julie nevšimla stolku na kterém ležela ta kostka a drcla do něj, kostka spadla a překulila se na 3. Holky si toho nevšimly a hrály si dál. Když v tom Markéta začala mluvit divným hlasem. Jako kdyby byla někdo jiný a ten hlas říkal: DNES O PŮLNOCI ZEMŘETE!!!!!!!!! Markéta upadla do bezvědomí, ale za pár minut se zase probrala a byla v pořádku. Potom si Julie a Katka všimly že je kostka opět na zemi. Katka si uvědomila, že to všechno asi způsobila ta kostka. Proto neztrácela čas a tu kostku hodila z okna. Nyní si holky opět začaly hrát. Kostka se ovšem někde daleko po odvození převrátila na 4. V tu chvíli začala strašná vichřice a holkám v pokoji praskly okna a hned vichřice přestala. Foukalo už jen trochu a protože byla kostka lehká opět se převrátila na 5. Holky si pořád hrály, ale najednou v pokoji začalo všecho létat a uslyšely zlověstný smích. Holky se hrozitánsky bály a proto utekly z Katčiného domu chtěly jít k Markétě domů. Tak běžely a běžely. Holky už byly skoro tam. Na cestě byla ta kostka, ale holky si jí nevšimly. Běžely dál. Julie Kopla do kostky, ale nevšimla si toho proto běžela dál. Kostka se tedy převrátila na 6. Ještě než byly holky u domu začali kolem holek polétávat duchové. Padly do bezvědomí. Když se potom probudily byly v nemocnici a jejich rodiče jim řekli, že byly 2 měsíce v bezvědomí. Markéta, Julie a Katka o tom vyprávěly svým rodičům, ale oni jim nevěřili. Holky už tohle nikdy nechtěly zažít.
sUpEr PáRty
12. června 2008 v 8:39 | TeresQua | Horroryyyyyyy-PříběhyHrozně ráda pořádám různé párty. Nedávno jsem pozvala pár kamarádek. Dělaly jsme všelijaký blbůstky a o půlnoci jsme si řekly, že zkusíme vyvolávat duchy. Já na takové věci věřím, ale mám z nich i trochu strach. Vyvolávaly jsme ducha jednoho kluka. Jmenoval se Petr a bydlel v naší ulici. Rozešel se s holkou, kterou měl hrozně moc rád a ve vzteku jí hodil v noci cihlu do okna. Zabil ji. Petra našli druhý den oběšeného v jeho pokoji. Je to jen báchorka, kterou nám vyprávěla babička, ale my jsme jí věřili. Byly jsme usazené kolem svíčky a já jsem pronesla zaříkadlo, Pak jsem otevřela oči a řekla jsem: ,, Petře, jestli jsi přítomen v této místnosti, dej nám znamení". Najednou vletěla dovnitř cihla a trefila moji kámošku Evču! A další! Začaly se na nás řítit cihly a my postupně padaly k zemi a pak...pak jsme se naráz vzbudily. Nejdříve jsme se na sebe nechápavě podívaly. Beze slova. Pak jsem se podívala vedle sebe. Na zemi ležela cihla a střepy u okna. Od té doby jsme už duchy nikdy nevyvolávaly!
MuMiE
12. června 2008 v 8:38 | TeresQua | Horroryyyyyyy-PříběhyNepříliš známý řečený sběratel artefaktů neznámně našem starou mumii princezny Ferentuti. Odborníci potvrdili, že je pravá. Svěratel ve snaze získat peníze, prodal mumii do muzea.
Když však uklízečka po otevírací době vytírala podlahu, uviděla nad princezninou hrobkou postavu! Postavu krásné ženy. Nejprve si ji spletla s návštěvníkem muzea, ale její názor se změnil hned jak spatřila, že se žena vznáší asi dvacet centimetrů nad zemí.
Utekla a ráno to řekla odborníkům. Ti usoudili, že je nejspíše přepracovaná. Když ale to samé uviděl strážný, rozhodl se jeden z odborníků, ten nejmladší, přijít tomu na kloub.
Zůstal přes noc v muzeu a žena jej nezklamala. Objevila se za kurátorem, který se vylekal. Na čele měla hlubokou tržnou ránu se zaschlou krví. Žena mu naznačila, ať ji následuje. Dovedla kurátora k její hrobce a zmizela. Mumie byla rozmotána a místo princezny tam ležela mrvá dívka, která se snažila odhalit pravdu.
Sběratel dívku zabil nedávno a uložil ji do rakve.
Zůstal přes noc v muzeu a žena jej nezklamala. Objevila se za kurátorem, který se vylekal. Na čele měla hlubokou tržnou ránu se zaschlou krví. Žena mu naznačila, ať ji následuje. Dovedla kurátora k její hrobce a zmizela. Mumie byla rozmotána a místo princezny tam ležela mrvá dívka, která se snažila odhalit pravdu.
Sběratel dívku zabil nedávno a uložil ji do rakve.
Ptáme se, opravdu strašil dívčí duch v muzeu nebo byli všichni tři jen unavení a přepracovaní?
Je jen na vás, zda uvěříte.
Je jen na vás, zda uvěříte.
Podle ostatních se tohle SKUTEČNĚ STALO!
TrEst prO NePOsLuŠNé
12. června 2008 v 8:37 | TeresQua | Horroryyyyyyy-PříběhyMarie byla dívka, která neměla moc kamarádů. Sice měla kluka, ale jejím nejlepším přítelem byl počítač.
Jednoho dne si hrála na počítači až zapomněla, že má rande. Marie odešla ze stránky s hrami on-line a narazila na stránku o magii. Marie sice na takovéhle věci nevěřila, ale její kamarádka Eli ano. Proto se Marie rozhodla, že si stránku trochu omrkne a pak pošle Eli její URL adresu mejlem. Pak ji ale napadlo, že by si některé z kouzel mohla zkusit.Našla tedy návod jak vyvolat ducha a vše připravila. Jelikož na nadpřirozeno nevěřila, myslela si, že jde jen o legraci a nedbala na upozornění, které bylo napsáno tlustým červeným písmem pod článkem.
Jednoho dne si hrála na počítači až zapomněla, že má rande. Marie odešla ze stránky s hrami on-line a narazila na stránku o magii. Marie sice na takovéhle věci nevěřila, ale její kamarádka Eli ano. Proto se Marie rozhodla, že si stránku trochu omrkne a pak pošle Eli její URL adresu mejlem. Pak ji ale napadlo, že by si některé z kouzel mohla zkusit.Našla tedy návod jak vyvolat ducha a vše připravila. Jelikož na nadpřirozeno nevěřila, myslela si, že jde jen o legraci a nedbala na upozornění, které bylo napsáno tlustým červeným písmem pod článkem.
Upozornění říkalo: "Pozor!!! Toto vyvolávání může absolvovat jen kvalifikovaný vyvolávač duchů!!!"
Marie se ale stejně pustila do vyvolávání. Po chvilce se jí vypnul počítač. Marie se začla trochu bát, ale na tyhle věci přeci nevěřila. A tak si namlouvala, že jen obyčejně vypadl nějaký kabel nebo to byla závada na elektřině. Pokračovala dál. Náhle se na obrazovce počítače vynořila tvář ječící ženy a Marie odskočila pryč. Z očí ženy najednou začaly šlehat plameny a dům začal hořet. Marie ztratila vědomí a spadl na ni trám. Naštěstí pro ni si její přítel myslel, že nedorazila na rande,protože se jí něco stalo (protože Marie vždy dorazila přesně včas) a přijel s autem až k hořícímu domu. Zavolal hasiče a vrhnul se do domu pro Marii. Podařilo se mu vysvobodit ji zpod hořícího trámu a ambulance ji pak odvezla do nemocnice. Po několika dnech se Marie vzpamatovala a první co viděla byla vyděšená tvář její téměř jediné kamarádky Eli.
Eli jí řekla,že dostala podivný e-mail, v kterém stálo: "Potrestala jsem tvou kamarádku, která mne probudila z věčného spánku."
Potom jí zadrnčel mobil. Volal jí Mariin přítel, že je Marie v nemocnici. Eli to nedalo a prozkoumala všechny okolnosti. Zjistila, že dům Marie byl postaven v místě, kde se oběsila tehda ještě mladá dívka jménem Marie. Marie před svou smrtí zanechala rodičům dopis, kde stálo,že ji nikdo nesmí budit z věčného spánku, jinak se mu něco stane.
Marie se potom přiznala k vyvolávání duchů a už nikdy nic takového neprovedla. Zároveň identifikovala fotografii oné ženy, kterou jí ukázala Eli, za obličej dívky z počítače. Marie se sice uzdravila, ale dostavila se u ní doživotní nevyléčitelná fobie z počítačů, což byl poslední trest za její neposlušnost.
I když to pro Marii znamenalo spíš požehnání. Našla si spoustu nových kamarádů a její pleť už nebyla tak bledá.
Marie se potom přiznala k vyvolávání duchů a už nikdy nic takového neprovedla. Zároveň identifikovala fotografii oné ženy, kterou jí ukázala Eli, za obličej dívky z počítače. Marie se sice uzdravila, ale dostavila se u ní doživotní nevyléčitelná fobie z počítačů, což byl poslední trest za její neposlušnost.
I když to pro Marii znamenalo spíš požehnání. Našla si spoustu nových kamarádů a její pleť už nebyla tak bledá.
PřÍtelKyNě jE dUch
12. června 2008 v 8:36 | TeresQua | Horroryyyyyyy-PříběhyByl šedivý, deštivý den a Filip seděl u počítače. Přihlásil se na chat a začínal se nudit. Za vteřinu ale k chatovacímu stolu přišla dívka. Jelikož Filip u počítače usínal, využil situace a oslovil ji. Dívka mu odpověděla a pak se mezi nimi rozjela debata. Povídali si o všem možném a dost se u toho nasmáli. Oba po 3 hodinách chatování připustii, že jsou sice unavení, ale chatovalo se jim báječně. Vyměnili si telefonní čísla a Filip vypnul počítač.
Když zhasla obrazovka,vzpomněl si, že se nezeptal na to hlavní...odkud dívka je. Jmenovala se Tereza a bylo jí 19 let, to už věděl. Probleskl mu hlavou geniální nápad. Má přece Terezino číslo!!! Zavolá jí a zeptá se. Aspoň uslyší její hlas. Byl trošku nervozní, ale nervozita z něj spadla když se v telefonu ozval příjemný Terezin hlas. Oba s nadšením zjistili že jsou ze stejného města. Jelikož měli oba zítra čas, domluvili se na procházce parkem. Filipovi bylo už ale hned divné, že Terezu ještě neviděl. Zanedlouho to ale pustil z hlavy. Těšil se až Terku uvidí.
Málem nespal nedočkavostí a hned když odbilo 10 hodin vyběhl z domu a běžel k parku. U první lavičky (jak se domluvili) stalá pohledná dívka s milým výrazem a úsměvem na tváři. Měla hnědé vlasy a šedé oči. Byla trochu nevýrazná, ale moc vtipná. Filip se vznášel nad oblaky. Hned ale zbystřil když u něho zastavila jeho máma, která šla v osm ráno do obchodu jelikož byla sobota a v sobotu do obchodu vždy chodí! A právě se vracela!!! Filip se lekl co asi řekne na Terezu, ale k jeho velkému překvapení se na ní ani nepodívala. Jen Filipa pozdravila, pohladila po vlasech a šeptla: "Co tu děláš zlatíčko?" Ale než stačil Filip něco vymyslet, už odfičela domů.
Asi hodinu se ještě procházeli, když se začal Filip vyptávat, jestli se může stavit. Terka vždy rychle změnila téma jakmile se mluvilo o její rodině, domovu či o ní samé. Filip to nevydržel a natvrdo se jí zeptal co jí je. Tereza jen povytáhla obočí, spěšne řekla nic a zamumlala, že už musí jít. Filipovi to celý den vrtalo hlavou. Nakonec se s Terezou znovu domluvil na neděli a tentokrát ji bude sledovat až půjde domů. Mezitím znovu najel na internet ve snaze vyhledat Terčino jméno. Výsledek mu vyrazil dech!!!
Tereza Kastelková prý zemřela už před rokem při automobilové nehodě. V neděli byl rozhodnutý odhalit zbytek. V neděli si zase povídali a bavili se a až přišel čas jít domů, Filip naoko hrál odchod. Pak se odplížil zpátky a sledovat ji. Došla k hezkému obyčejnému domku. Do té doby Filip nechápal co na tom je. Pak se ale stalo něco neskutečného. Tereza natáhla ruce dopředu a prošla zdí!!! Filip vešel do domu za ní a zastavil ji. Řekl že ji odhalil a vyptával se o co tu jde. Tereza vybuchla a začala vzlykat. Mezi neustálým sténáním a škytání Filip pochopil co tajemná Terka tajila. Vyzpovídala se že opravdu zemřela před rokem a od té doby žije posmrtným životem. Vidí ji jen ti lidé kteří na ni promluví a jelikož ji nevidí, můžou s ní mluvit jenom přes chat. Tak se stalo že ji Filip viděl.
Od té doby spolu chodí a Filip přinutil rodiče promluvit na Terezu aby ji viděli. To je konec příběhu jménem: Přítelkyně byla duch!!
KoUzLO sMRTi
12. června 2008 v 8:35 | TeresQua | Horroryyyyyyy-PříběhyMarkéta i před tímto strašlivým zážitkem věděla dobře, že její bratr Petr často neznámo kam odchází a vrací se až pozdě večer. Jedno další stejné odpoledne už měla Markéta Petrových odchodů dost a rozhodla se ho potají špehovat. Petr opravdu ve tři hodiny odešel nepozorovaně z domu, ale někomu přece jen z dohledu neunikl. A to Markétě.
Po dlouhém a těžkém sledování se konečně dostali z města kamsi neznámo do lesa. Markéta byla překvapená, že o tomto lese ještě neví. Přece není tak daleko aby ho neznala. Ale jak pátrala tak pátrala v paměti, za těch 13 let jejího života tady si nevzpomene ani na jedinou zmínku o tomto lese. Petr prokličkoval mezi pár desítkami stromů a konečně se nejspíše dostal tam, kam chtěl. Markéta byla ráda že jsou na místě vzhledem k tomu že jí bolely nohy po zdlouhavé cestě. Petr vešel na pustý palouk s tak světlou trávou, že by jste na ní našli snad i černého brouka z dálky. Byla tak udržovaná a rovná, až podivná či i děsivá...
Markéta raději zůstala schovaná za stromem a nevstupovala na palouček. Výhled měla docela slušný. Z jakéhosi koutu se z nenadání vynořila postava. Markéta poznala dívčí postavu. Dívka s Petrem pomalu zmizela v tajuplné dřevěné chatce. Markéta se vyplížila pomalu ze svého úkrytu a popoběhla ke špinavému oknu chatky. Nestačila se divit co vše před ní Petr tajil. Budka byla plná různých lahviček, lžiček, skleněných misek, jakýchsi lektvarů a kbelíků. Nechyběla ani pravá, nefalšovaná, stará knihovna plná děsně starých, plesnivých a zaprášených knih, hrubých klidně i 20 cm.
Petr držel v ruce jednu z nejšpinavějších, nejzažloutlejších a nejzaprášenějších knih, které byly v knihovně a stál společně s dívkou nad kotlíkem plným směsí neznámých vodiček. Potom oba skřížili ruce a začali něco mumlat. Vypadalo to jako by odříkávali. Když skončili, nic se nestalo. Bylo ticho, až nezvyklé ticho. O to více v tom tichu vynikl náhlý výkřik oné dívky. Z pusy ji vytekla krev a svalila se na zem. Vyděšený Petr k ní přiběhl a začal jí oživovat. Zkoušel všechno možné, ale marně. Dívka už se nikdy neprobrala.
Markéta se snažila co nejrychleji zmizet. Byla natolik vyděšená, že ani nevěděla, jak našla složitou cestu domů. Tam se zamkla a nevycházela tři dny až měli rodiče starost. Petr celou budku uklidil, vše odtáhl jinam a pak teprve zavolal policii že našel dívku mrtvou. Samozřejmě se nezmínil o jejich tajemství a každý si asi už domyslí že se o tom nezmíní ani Markéta. Od té doby zůstává Petr každé odpoledne doma...
31.5.2008-Štěně
9. června 2008 v 22:14 | TeresQua | Moe ÚletyAhOj,AhOj,MnO tAk DnEsKa Sem wStÁwAlA BrZo..tO uŽ NeWíM kolIk bYlo,ale wím,že wlak mi jel w 11:45 a Tak SmE sE s pETěM cHySTaLi JaKo na TeN wÝlEt Až Do TýNcE nAd LaBeM....mNo A rOdIčE fUrT zDrŽoWaLi A tAk Se PřIjElI Na HlAwAs MinUtU Po ToM,cO NáM wLaK ujEl A tAk JsMe ČekAlI 2 HoDinY.TaK sMe ŠlI na SwObOďÁk PodÍwAt SE nA kONÍčKy a Pk Do WaŇkOWKY NA plYšÁkY a PaK ...nÉÉ jEštĚ PřEd TíM sWoBoĎákEm JSem Si kOUpilA 2 cHEEsBuRgRy A PaK sWoBoĎáK..tO jE JeDnO..Pak SmE šLi TeDA nA DaLšÍ wLaK AtAk SmE nAsTuPoWaLi A HoNě LiDí TAm BYlO...a tAkJaKo Sme sE cPaLy Na NěJaKý WolNÝ mÍsTo,aLe ŽáDnÝ tAm nEByLo :( a TaK sMe StÁlI aŽ dO PaRdUbIc..mNo A CEsToU DoCeLa NuDa,aŽ nA teN zÁcHOd W tOm WlAku :D :D :D :D :D :D nÍc NíC rAdŠi.....mNo A tAk SmE wYsTuPOwAlI W pArDuBIcÍcH a HNeD NáM JeL dAlŠí WlAk, A tAk SmE nAsToUpiLI mNo A tO jElO dO tÝnCe nAd LaBeM...Ale ještě NěCo:pEtRYs NeWěDěL,Že Si jEdU prO šTěNě :D ale NeWaDí .. SeM mU PrOsTě NiCz nEřEklA mnO bÓÓÓÓžE..MnO a TaK tEda jEdEm A Už WyStUpUJEm nA týNcI..hUrÁÁÁ tO bYlA dLOuHÁ cESta A jEštĚ w ToM wEdrU omfg!! MnO a TaK sMe TAm HLeDAlI DuŠaNa KoWAnDu a hledALi SmE nĚjAkOU uLIcU..PS:uŽ nWm jAxE mEnOwaLa SoRRy..MnO a TaK sMe BlOUdILi A nAKonEc SmE NaŠli HOdNÝ lIdI..AlE bYlY tO jeJIcH sOuSedÉ JaKo OD tOhO dUšAnA :D..MnO a TaK sMe SIšLi pRo ToHo pEjSkA..HnEd SeM sI wYbRaLa sAMeČkA..LaBrADoR čERNeJ s BílOU KrAwAtOu :

Mno A tAk TedA sEm jIM zA tO dAlA 700 kč a JeŠtĚ sMe TAm PůL hOdIny MLeLy S nĚmA nEž Nám jEl DaLŠí WlAk..MnO a Tak TedA JeL A pEs W klIDu..MeNOwAL sE jUStIn...Mno A tAk SmE jElI wE wLaKu ZaS dO pArDubIC.mNo A tAm SmE sI sEDlY a ČeKaLi nA wLaK..jÁ seM sI dĚlAlA nErWY,Co nA tO řEknoU rOdIČe,Až JIm pŘiWzU w 1 hOd rÁNo ČoKLíKa.MnO a tAk SeM mYsLeLa Na To nEjHorŠí,JaKožE Mě WYhOdÍ a NeSMÍm sE WráTit Do tÉ dOBy NeŽ NeDÁm nĚkOMu pSa..AlE pAk To jElo a Už SmE jElY dO bRnA a TaK seM sI s JUsTinEm hRálA.Mno A taK sMe zA něKoliK hOdIn pŘijElI Do BrNa A taM sMe ŠlI Na 33 tRaJf A dO sLaTinY.Mno A tAk SmE hO jEšTě nEcHAlI JusTinA pŘeD bArÁKeM,at Se WYwENčÍ..A tAk ByLa TaKOwÁ tmA,Že JuStIN zAčAl UtÍKaT a NeWšIml Si WelKÉ DíRy a PřÍmo Do Ní SkOČiL..Já SeM Z něHo ChYtAlA lochy:D AlER sTEjnAk mĚ tEN sMíCh pŘeŠeL Na pOHLeD Ke WcHodoWýM DweŘíM..a TAk sMe Šli tEDa dOwNiTř A zAzWoNILi..TaŤKowA PrWNí ReaKce:wYpaDNi s TÍm pSEm!! PaK wZbUDiL MaMku A tA sE NeZmohLA nA slOwA..pAk mI TaŤKa WlEpIL sTRašNĚ wEkOU fAcKU,aLe tO sEM NeWNímAla.já SEm Furt cHtĚLa TOhO PsA.mNO a TAk mI DaLa mAmkA TÝDen nA tO:At Si nĚkoHO NaJdu A tOMu jUSinA prOdÁM..A tak SeM ju pAk UKeCÁwAla A UkeCáWaLa Až tO sWolILa ŽE si HO NeCHámE..A taK sem ByLa ŠťAsTNá A taŤkA to pAk TAkY dOwOLil,TaKže Je tEd mŮj..JUpí,,AlE MeNujE Se BaDY.ShODLa Se nA tOM cElá RodINA...
O PÁR DNÍ POZDĚJI:
bAdy Už Umí SedNouT Na POwEL a POdÁaT PaC..uŽ se WeNČí jEnoM wENKu A zAČínÁ PosLOUcHAt nA jmÉNo bAdy..aLe pOŘáD KouŠe A já pŘeD NíM wŽdYCkY ZdRHám A kŘIčíM Na CeLej DůM:pOMOOOc ON mĚ cHCE sEŽrÁÁÁT :D mNO a TAk TEDa kONčÍM poWíDÁNí O BaDYm..To jE Happy EnD KApEte? I AM HAPPY EMO KID !




